Filosofie
🇨🇿
In Czech
In Czech
Practice Known Questions
Stay up to date with your due questions
Complete 5 questions to enable practice
Exams
Exam: Test your skills
Test your skills in exam mode
Learn New Questions
Manual Mode [BETA]
Select your own question and answer types
Specific modes
Learn with flashcards
Listening & SpellingSpelling: Type what you hear
multiple choiceMultiple choice mode
SpeakingAnswer with voice
Speaking & ListeningPractice pronunciation
TypingTyping only mode
Filosofie - Leaderboard
Filosofie - Details
Levels:
Questions:
31 questions
| 🇨🇿 | 🇨🇿 |
| Co lidé chtějí? | ---Stabilní preference • Bezpečí / přežití / zdraví • Svoboda • Majetek • Status • Sex • Moc ---Základní /"Univerzální" preference |
| Jak vybrat dobrého vládce? | Musí být • Chytrý • Inteligentní • Fyzický zdatný • Psychologický zdravý |
| Příčiny korupce podle Platona | A. Bohatství b. Potomcí |
| Rovnost podle Aristotele | • Demokracie (všem stejně) • Aristokracie (Lepším lepši) |
| Náhodné a nenáhodné chyby | • náhodné chyby -> moudrost davu -> výhoda demokracie (neinformovanost vede k náhodným chybám) • problém nenáhodných chyb Anti-Foreign bias -> migrace -> odhadnutí míry rizika -> spíše nadhodnocení rizika |
| Pseudověty | ---Pseudověda (též pavěda) je označení pro takové druhy znalostí či postupů, které připadají vědecký , ale nedodržují přitom základní pravidla vědy (například nemají povahu ověřitelné vědecké metody, teze či teorie nenacházejí potvrzení ve vědeckých výzkumech, ---R.Carnap - nemá cenu zpochybňovat co je nesmyslné Věda-soubor výroků |
| Dogmatismus | Dogmatismus je poněkud hanlivé pojmenování způsobu myšlení či postoje. Jeho podstatou je přesvědčení, že některá tvrzení mohou mít neměnnou platnost. |
| Vysvetlete jeden ze kmenů evoluce selekci | • Selekce je Hnací silou biologické evoluce • Vede k vytváření účelných vlastností organismů I když selekce je jedním ze základních předpokladů evoluce, sama o sobě evoluci nezajistí, spolu s ní je potřeba možnost mutace a "dědičnost" tedy možnost dané vlastnosti dále se přenášet. Selekce v daném prostředí znamená, že preferovaná vlastnost, tedy vlastnost potřebná pro přežití, se bude dále přenášet a oproti ostatním vlastnostem na ni bude kladen větší důraz. |
| Vězňovo dilema a jeho využití v politice | Vězňovo dilema označuje v teorii her jako typ hry s nenulovým součtem, ve které mají dva hráči možnost spolupracovat nebo nespolupracovat a výsledný stav výplaty závisí na rozhodnutí každého z nich (nemohou vzájemně komunikovat). Tak jako u mnoha jiných her se předpokládá, že každý hráč se stará především o svůj prospěch – snaží se maximalizovat své výhody a nebere ohled na prospěch ostatních hráčů. v politice se využije tak, že existuje více kol, předpokládá se že je výhodnější podrazit než kooperovat, ale pokud je újma z podražení příliš vysoká nebude ji subjekt rizkovat. |
| Jeden duvod proč je morálně přijatelné jíst zvířata ale ne lidi | Podle Rodgera Scrutonovi : "Člověk má otevřený potenciál a Zvíře má uzavřený potenciál“ |
| Miligramův experiment | Milgramův experiment je název pro experiment amerického sociálního psychologa Stanleyho Milgrama, jenž se v roce 1963 pokusil ověřit, jak daleko jsou lidé schopni zajít ve své poslušnosti k autoritě Přihlášení participanti výzkumu se stali učiteli, kteří měli „trestat“ své žáky v případě, že si nedokázali zapamatovat určitá slova. Žáci se nacházeli ve vedlejší místnosti. Učitel měl k dispozici přístroj, kterým trestal pomocí elektrických šoků.Při každé chybě měl učitel zvýšit intenzitu šoku. Pokud učitel, tedy dobrovolný participant na studii, požádal o ukončení studie, experimentátor přesně stanovenými frázemi požadoval pokračování experimentu. 1. pokračujte prosím 2. experiment vyžaduje, abyste pokračoval 3. a.t.d. |
| Jaký je problém pohledu na dějiny jako "dějiny králů a bitev... | Problém pohledu na dějiny jako dějiny králů a bitev je zejména neznalost historického kontextu těchto událostí, známe ted data, významné události a osoby, ale neznáme kontext doby a běžného života v ní. Historie tak sice dokáže plnit funkci kulturní, nikoli však funkci poučení se z dějin. |
| Plusy a minusy dědičnosti | • (jednoduchost, transparentnost, nenákladnost, stabilita) • problém špatného vládce |
| Darwinová evoluční teorie | Evoluční teorie, je založena na přírodním výběru, tedy přežití a množení jedinců lépe přizpůsobených podmínkám, ve kterých žijí.. Charles Darwin definoval čtyři podmínky fungování přirozeného výběru . • Organismus zplodí v průměru za život více než jednoho plodného potomka. • Existuje určitý selekční tlak, čili organismy s určitými vlastnostmi mají větší šanci na přežití, než jiné. • Existuje vnitrodruhová variabilita, jednotliví jednoho druhu se tedy od sebe liší. • Existuje heredita, potomci se v průměru podobají více svým rodičům než ostatním členům populace. |
| Myšlenkový experiment | Myšlenkový experiment je hypotetický scénář, který slouží k pochopení skutečného stavu věcí. Existují různé druhy myšlenkových experimentů. Všechny myšlenkové experimenty se vyhýbají empirickým metodám, t.j. jejich součástí není ani pozorování, ani vlastní fyzické provedení experimentu. Podstatou je teoretická metoda "a priori". Vědci používají myšlenkové experimenty v případech, kdy je fyzická realizace experimentu nemožná. |
| Jaká je úloha mýtu a co ho odlišuje od filosofie, potažmo vědy? | Mýtus je vyprávění, které dává odpověď a nepokládá otázky, není zde místo pro pochybnosti, vyvolává dojem hlubšího porozumění světa nebo jeho části. Při vzniku filosofie pozbývá mýtus svého privilegia - prolomuje se, protože se lidé začínají ptát na to, co je znamena, bojí se nevědomosti. Vědět co mýtus znamená, bylo tabu. Mýtus popisuje skutečnosti o světě, a čerpal z minulosti. Filosofie nepoukazuje na minulost, vychází z aktuálně prožívaného člověka, racionálně a konkrétně odpovídá na konkrétní otázky. |
| Jaké jsou Aristotelovy dvě definice člověka? Vysvětlete je. | Člověk je tvor společenský (zoon politicon), bez společnosti nedokáže žít. Člověk je tvor rozumný(zoon logon echon) - člověk je tvor nadaný rozumem a obdařen řečí. |
| V čem spočívá klíčová odlišnost mezi utilitaristickou a deontologickou etikou? | Utilitaristická - hledání blaha, prospěchu, užitku a omezování utrpení a bolesti. Správnost a nesprávnost odvozuje z důsledků. Deontologická - člověk se má rozhodovat podle pevných zásad povinností. Bez prvků zkušeností. Jedine, co je dobré je dobrá vůle, jednající podle své povinnosti. |
| Platon často hovoří o idejích – co má na mysli? | Lidé žijí v jeskyni (způsob života) a vidí pouze stíny z venku (okolí, ukazují nám jej smysly). Jeden se dostane ven (z omezenosti smysly), vrátí se dovnitř, vypráví, a nikdo mu nevěří. Idea nejvyššího dobra - začátek i konec světa. Tělo a smysly jsou pouta vůči povznesení se k této idee. |
| Charakterizujte Machiavelliho politickou teorii. Čím byla nová a převratná? | Mocenský pragmatismus - politik se pro úspěch musí odpoutat od svazujících ideí a morálních pravidel. Nesmí být nerozhodný. Tvrdosti udělat naráz, dobrodiní postupně a trvale, aby je lidé měli na očích. Pokud bude vládce úspěšný, prostředky jsou shledány jako správné. Ctnost je schopnost mravní pružnosti. |
| Jaké jsou základní znaky modernity a čím se podle Maxe Webera odlišuje od předcházejících forem společenského řádu? | Modernita je to, co moderní dobu a moderní umění charakterizuje. Podle Webera je odlišností kulturní změna, kterou přinesla protestantská etika - usilovná práce, racionální jednání, spoléhání se na sebe. Společnost je rozvrstvena na horní, střední a dolní vrstvu. |
| Vysvětlete pojem „přirozený stav“ a uveďte nějaké příklady z dějin filosofického myšlení, jak si lze tento stav představovat. | Stav před vznikem státem organizované společnosti. Lidé jsou si rovni, svobodní, všechno patří všem. *Hobbes - člověk člověku psem - negativní stav, lidé jsou egoisté, nedůvěřiví, chtějí ovládat druhé, rivalita. *Locke - zlatý věk lidstva - dokonalá svoboda, oko za oko, majetek za odčiněnou práci a věc je vyjmuta ze světa patřící všem rovným dílem. *Rousseau - opravdový přirozený stav by byl pouze kdyby lidé nebyli obdařeni řečí, rozumem, morálkou a neexistoval by pojem rodina |
| Co je „společenská smlouva“ a proč mohli být lidé motivováni ji uzavřít? | Dobrovolná dohoda lidí, na jejím základě sdruží stát, který se souhlasem občanů určí pravidla a zákony, co je dobré a zlé, co je spravedlivé a protiprávní. Občané a stát se musí respektovat v právech a povinnostech. Motivací je nejistota. Za ztrátu svobody se jim dostává ochrana. |
| Jaký je rozdíl mezi empirismem a racionalismem? | *Racionalismus - rozum jako jediný zdroj poznání. Racionální myšlení je zárukou platnosti. Rozum je aktivní, smysly přináší pouze materiál, rozum je zpracuje a vyvodí správné závěry. *Empirismus - hledá původ, platnost a povahu poznani ve zkušenosti. preferuje smysly a zkušenost, rozum jen třídí. Vyvozování závěrů z měření, experimentů, pozorování. |
| Stručně popište Marxovu filosofii dějin – co je motorem dějinného vývoje a kam dějiny směřují? | Motorem jsou ekonomické aspekty - materialismus - všechny rozhodnutí dělají lidé na základně svých ekonomických situací jako vztah vědomí - bytí, rozhodují se podle toho kolik si můžou koupit, nebo v jaké sociální situaci jsou. Prvotní společnost - Otrokáři - Feudalismus - Kapitalismus - Socialismus(příprava) - Komunismus(fáze, kdy automatizovaný průmysel, bude schopen zásobovat lidkou společnost, lidé nebudou muset pracovat) |
| Jaký je u Immanuela Kanta rozdíl mezi hypotetickým a kategorickým imperativem? Jak zní kategorický imperativ? | Hypotetický - něco se stane za určitých podmínek. Neetické - někdo z dobra bude mít klid nebo zisk Kategorický - základ přirozené morálky. Jednej podle zásady, o které chceš, aby se stala obecným zákonem. Nemanipulujte s druhými pouze ke svému prospěchu. |
| Co je pozitivismus a jaká je podle pozitivistů úloha filosofie? | Způsob myšlení, vychází z ověřitelných faktů. Je kritický proti metafyzice a ontologii apod. Víra v neomezené možnosti lidského pokroku a racionálního řízení lidských i společenských záležitostí. Úloha filozofie je třídit nové poznatky do soustavy věd, rozvíjejí tradici Aristotela, encyklopedistů, třízení podle předmětu a podle metody |
| Čím byl pro vývoj myšlení důležitý René Descartes? | Úvahy o hmotě a tvaru jsou jen zdáním, necháváme se klamat smysly. Klasické jistoty jsou jen opřeny o výroky někoho jiného, věříme tomu, čemu věří ostatní a nezkoumáme, jestli je to pravda. Odmítá boha jako průvodce přírodních jevů. Vše okolo je mrtvé a mechanické, přírodu můžeme používat jakýmkoliv způsobem. Člověk je díky myšlení nadřazený všemu. |
| Člověk je cosi, co má býti překonáno. | PRO Toto tvrzení lze popsat jedním slovem-transhumanismus. Transhumanismus má řadu výhod a nevýhod: Nekontrolovaná modernizace člověka může vést k mnoha problémům, jako je růst populace a konflikty náboženství. Výsledkem transhumanismu muže byt narušeni společenské struktury a změna lidských hodnot, což vede ke diskriminaci, konfliktům. Ale u transhumanismu má take spoustu výhod. Jako např. umělé oplodnění , odstranění vad x vylepšení. Nejsem proti transhumanismu, pokud se zlepšení vyskytuji v rozumných mezích. |
| Jaká je podle Johna Searla podstata institucí naší společnosti, jako jsou peníze, univerzity, nebo vláda? | Za instituci se dá považovat vše, co je akceptováno lidmi, kterých se daná instituce týká. Peníze jako dolar jsou například akceptovány jak ve státech, kde jsou zákonným legálním platidlem, tak v mnoha jiných zemích, pouze na základě toho, že se lidé oprávněně domnívají, že tyto peníze smění za věci, po kterých touží. V mnoha případech je dokonce akceptace například dolaru mnohem větší než místní zákonné měny. Jakmile přestává být institucionální fakt kolektivně uznáván, přestává být institucionálním faktem – z peněz se stávají kousky potištěného papíru, i když mohou být nadále zákonným platidlem. |
| Co je postmoderna | Obrací se kriticky k rozumu, odmítá jeho nadřazenost. Vícenázorovost usiluje o spravedlnost mezi všemi názory, vede k znehodnocení názorů. Hovoří o obnovení paměti, není-li cesta dopředu, musí se zpět. Usiluje o spravedlnost. Postmodernismus svět baví, nebere ho příliš vážně, svět je pouze hrou, chybí hloubka prožitků, hodnot, hledání smyslu života |
| To, jak dnes lidé zacházejí se zvířaty, je morálně nepřijatelné. | PROTI V dnešním světě je maso zvířat nedílnou součástí lidské stravy. A si myslím že to jak dnes lidé zacházejí se zvířaty, je morálně přijatelné. A k tomu je spousta důvodu: Ekonomické výhody – maso zvířat obsahuje mnoho užitečných složek nezbytných pro člověka a v současné době neexistuje levnější způsob, jak tyto užitečné složky jinak dostat. Historická tradice – člověk je od přírody dravec a potřebuje maso. Zvířata, která jsou pěstována pro maso neznají nejlepší alternativy a necítí bolest. Podle Rodgera Scrutonovi : "Člověk má otevřený potenciál a Zvíře má uzavřený potenciál“, a proto To, jak dnes lidé zacházejí se zvířaty, je morálně přijatelné. |
| Demokracie, jak ji dnes známe, je ten nejlepší možný systém vlády. | PROTI Demokracie je dnes jedním z nejpopulárnějších systémů vlády na světě a má samozřejmě mnoho kladů a záporů. Hlavním kladem je svoboda. Svoboda volby, svoboda projevu.... Demokracie je inklusivní, lid je zdrojem veškteré státní moci. Země s demokratickým typem vlády obvykle mají lepší životní podmínky - vyšší HDP na obyvatele -> lepší životní standard - lepší ochrana lidských práv. Hlavní nevýhodou podle mého názoru je skutečnost, že demokracie je velmi drahá. Je také třeba poznamenat, že v dnešním světě demokracie v podstatě neexistuje. Moderní demokracie je spíše napodobeninou demokracie, protože většina lidí nemá svůj názor. Jejich názor je tvořen pomocí médií, která patří určité skupině lidí. |
| Stát by měl dohlížet na to, aby lidé nedělali věci, kterými škodí sami sobě. | PRO Jednou ze základních povinností státu je zajistit bezpečnost občanů. Co ale dělat, když si chce občan sám ublížit? Podle mého názoru je hlavním argumentem pro, je skutečnost, že když lidé škodí sami sobě, škodí i ostatním. V nejlepším případě budou postiženi pouze příbuzní, ale existuje také možnost, že životní prostředí bude poškozeno a spolu s ním i lidé. Také lidé si mohou škodit sobe protože mají psychické problémy. V tom případě nemohou kontrolovat to , co dělají, a pak budou litovat. Samozřejmě existují situace, kdy by si stát měl dovolit lidem ublížit. Například v případě eutanazie. |
| Život v současnosti je mnohem lepší, než byl život v kterékoli dřívější době. | Proti Otázkou je, jestli dokážeme z našeho pohledu člověka v současnosti zhodnotit, zda lidé dříve vedli lepší nebo horší život? Život (a také člověk) se ve své podstatě nezměnil, mění se pouze prostředí, výzvy kterým čelíme. Spokojenost a pocit štěstí je velmi individuální, značné rozdíly mezi jednotlivci (a jednotlivými oblastmi světa). Nepochybný pokrok ve zdravotnictví a prodloužení průměrného věku nasvědčuje, že život dnes by měl být lepší než v minulosti. V porozumění lidské mysli a psychice, řešení jejich problémů, však zaostáváme. Delší život neznamená automaticky lepší život. I přes obecný růst životní úrovně existuje značná nespokojenost lidí se svým životem. Roste počet lidí pociťujících příznaky duševních nemocí jako jsou deprese. Na závěr bych řekl žě přestože kvalita života rostě, to nemá vliv na to jestli je život lepší nebo ne. Hodně lidí jsou spokojený svým životem, protože neznají lepší alternativy |
| Vývoj umělé inteligence představuje pro lidskou civilizaci existenční riziko | Proti V moderním světě se rychlost, s jakou se vyvíjí umělá inteligence děsí. Ale nese tento vývoj existenční riziko? I přes poměrně vysokou úroveň vývoje je v současnosti umělá inteligence ve srovnání s člověkem stále velmi hloupá. V podstatě UI umi zpracovávat jen to co už někdy viděl. A vždy k tomu potřebuje vědoucího. Ale přesto umělá inteligence nese pro člověka určitá rizika, jako je nezaměstnanost, přechod na novou úroveň rozvoje když bohatší ale nejmenší část populace dostane možnost kontrolovat materiální výroby. Na závěr bych se rád zeptal, proč bychom se vůbec měli bát umělé inteligence? Umělá inteligence je navržena tak, aby pomáhala člověku, ne aby zasahovala. |