SEARCH
You are in browse mode. You must login to use MEMORY

   Log in to start

level: 2. TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY (PUBLIC CHOICE)

Questions and Answers List

level questions: 2. TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY (PUBLIC CHOICE)

QuestionAnswer
Teorie veřejné volby•jak se rozhoduje o tom, co bude realizováno? zkoumá způsoby kolektivního rozhodování •snaha o propojení ekonomiky a politiky – zkoumání politiky s použitím metodologických nástrojů teoretické ekonomie •vznik v první polovině 20. století • významní autoři: A. Downs (politický cyklus), K. Arrow, W. A. Niskanen, …
Veřejná volba⟶ Veřejná volba: • Vědní disciplína, zkoumá volební pravidla, chování voličů, politických stran, byrokracie • Zkoumá druhy kolektivního rozhodování ve veřejném sektoru, vyjednávání mezi subjekty na politickém trhu • Aktéři – voliči, politické strany, byrokracie a zájmové skupiny veřejná volba – přeměna individuálních preferencí v kolektivní rozhodnutí ⟶ Veřejná volba – rozhodování ve veřejném sektoru • Předmětem a kritériem rozhodování – veřejný zájem (?) • Při veřejné volbě – vyjednávání mezi jednotlivými subjekty podle vybraných pravidel • Rozhoduje se v rámci tzv. politického trhu ⟶ Analogie politického a ekonomického trhu (Downsovská analýza)
Aktéři veřejné volby• Nabídka (nabídková strana) = politici => nabízí program = zboží; politické programy jsou velmi obsáhlé ⟶ Snaha: maximalizovat počet hlasů získaných od voličů • Poptávka: voliči • Zájmové skupiny (nátlakové skupiny) – skupina osob, jež se snaží maximalizovat svůj prospěch, snaží se ovlivnit voliče a politické strany – zájmové skupiny a byrokracie mohou být chápány různě, někdy jako nabízející a někdy jako poptávající na politickém trhu • Byrokracie
Charakteristika politického trhu• Krátkodobý horizont – preference aktivit s krátkodobým efektem – preference současnosti (viz politický cyklus) – politici chtějí, aby výsledky jejich práce byly co nejdříve vidět • Politická rozhodnutí uvádí do praxe – byrokracie – nevolená, jmenovaná • Racionální ignorance voličů (C > B Downs 1957) – náklady na získání informací jsou vyšší než užitek z volby – důvod nízké účasti ve volbách
Politické strany• Nabídka = program politických stran, obsahuje velmi široké spektrum témat, aby oslovil co nejvíce voličů; často se programy jednotlivých stran překrývají; politické strany svými programy většinou cílí na voliče mediána = volič, který za určitých podmínek může rozhodnout, kdo bude vítězem
Voliči⟶ poptávka voliče je ovlivněna axiomy: • 1) axiom úplnosti (předpoklad úplnosti) – volič si dokáže uspořádat všechny nabízené varianty v souladu se svými preferencemi; většinou není splněn, volič je většinou schopen určit první a poslední místo • 2) axiom tranzitivity (tranzitivní chování) – volič si dokáže udělat žebříček stran podle toho, jak uspokojuje jeho potřeby; podle toho, jak se volič rozhodl již 2x, lze předpokládat, jak se bude rozhodovat i potřetí (pokud A > B a B > C, lze předpokládat, že A > C) • 3) axiom výběru (předpoklad výběru) – volič preferuje tu variantu, která maximalizuje jeho užitek a uspokojení ⟶ racionální ignorant – volič, který záměrně nejde k volbám, protože poměřuje náklady a užitek ⟶ volit či nevolit? – platí: • rovnost hlasů – je správné, že platí rovnost hlasů? – vede se kolem toho bouřlivá diskuse, ale nakonec se všichni shodnou na rovnosti hlasů • tajné hlasování – nikdo se nesmí dozvědět, jak kdo konkrétně hlasoval • právo volit – vázáno na věkovou hranici a způsobilost k právním úkonům, mají osoby starší 18 let, v Rakousku tuto hranici posunuli na 16 • právo být zvolen – vázáno na věkovou hranici, která je vyšší než u práva volit
Byrokracie• byrokratický imperativ • uvádí v život kolektivní rozhodování
Zájmové skupiny Klasifikace zájmových skupin pro potřeby teorie veřejné volby:⟶ seskupení osob, které mají společný cíl (cíl – maximalizace vlastního užitku) – ovlivňují ostatní subjekty „politického“ trhu ⟶ dle cílů: ochranné zájmové skupiny (odbory), podpůrné zájmové skupiny ⟶ dle „společného zájmu“: • profesní zájmové skupiny – spojuje je jejich profese – např. daňoví poradci (velmi silná zájmová skupina, je pro ně žádoucí, aby byly daňové zákony co nejsložitější), lékaři (silná zájmová skupina, mají velkou informační převahu; nástrojem stávky, demonstrace), právníci, zemědělci (prostřednictvím lobbistů ovlivňuje způsob rozdělování dotací z fondů EU), … • na základě místa, odkud členové zájmové skupiny pocházejí – např. poslanci z jedné lokality (v rámci svého města se hádají a soupeří mezi sebou, ale jak jde o to, jak získat co nejvíce peněz ze státního rozpočtu, jsou schopni účinně spolupracovat – stejné to bude na národní úrovni v porovnání s evropskou) • na základě hobby: např. myslivci (v ČR silná nátlaková skupina, je jim nadržováno například v oblasti držení zbraní v porovnání s ostatními lidmi)
Zájmové skupiny Nástroje ovlivňování voličů zájmovými skupinami:• dlouhodobé poskytování selektivních informací všem voličům (masmédia atd.), expertní činnosti • poskytování selektivních informací určité skupině voličů, vybraným osobám – při kolektivním rozhodování hrají důležitou úlohu – např. ministři, vrcholní úředníci na ministerstvech • podplácení vybraných skupin voličů (korupce): ⟶ přímé podplácení – ze zákona zakázáno, potrestán ten, kdo úplatek nabízí i ten, kdo přijímá ⟶ nepřímé podplácení – získání určité výhody, informací navíc – např. farmaceutické firmy nabízejí lékařům procenta z prodeje svých produktů, jestliže je budou předepisovat ⟶ měří se index korupčního jednání – zveřejňuje Transparency International • využívání ekonomické moci, tj. nátlaku – stávky, demonstrace • hrozba soudními spory – žaloba u mezinárodních soudů
Zájmové skupiny Lobbování vs. korupce – zásady vysoké efektivnosti lobbování:• Oslovit správné úředníky • Udržovat funkční a aktivní vztah s příslušným poslancem, komisařem, ministrem, úředníky, … • Dobré načasování (timing) • Poskytovat konzistentní, cílené a relevantní informace • Být objektivní – v ČR neexistuje zákon upravující lobby, silná hazardní a cigaretová lobby
Hlasovací pravidla ve veřejné volbě 1) pravidlo rozhodování jedince (diktátorské)⟶ Jestliže rozhoduje jedinec, má takové rozhodování své výhody i nevýhody • Výhody: nízké transakční náklady na rozhodování ve srovnání se skupinovým rozhodováním • Nevýhody: může dojít k odbornému případně morálnímu selhání jedince, riziko prosazování vůle jedince • Předpokládáme, že tento jedinec má ze zákona danou pravomoc rozhodovat o věcech veřejných, disponuje potřebnými informacemi k rozhodování, má odbornou a morální kapacitu pro účinné rozhodování a disponuje potřebnými prostředky pro účinné rozhodování
Hlasovací pravidla ve veřejné volbě 2) pravidlo jednomyslné (jednohlasné) shody (konsensuální)• založeno na jednomyslném souhlasu (konsenzu) všech zúčastněných stran, každý volič má stejnou váhu hlasu • např. v orgánech NATO či v Radě bezpečnosti OSN, při rozhodování o přijetí nových členů EU • výhody: vysoká demokratičnost hlasování, nepotlačení názorů menšiny na úkor vysokých transakčních nákladů, časově vleklá jednání (např. vídeňská a ženevská jednání o odzbrojení z poslední třetiny minulého století, která se vlekla několik desetiletí) • některý z aktérů může vystupovat v roli „hatícího aktéra“, který ve skutečnosti nemá zájem na dosažení konečné dohody, a proto při jednotlivých krocích klade takové podmínky, které jsou pro ostatní jednající aktéry nepřijatelné => tento jev = „selhání konsenzuálního hlasování“, nebo také „kolaps konsenzuálního hlasování“ • s výsledky jednání musí souhlasit všichni aktéři veřejné volby
Hlasovací pravidla ve veřejné volbě 3) většinová pravidla: kolektivní rozhodování na bázi většinového hlasování• Typické pro veřejnou správu – působí tzv. kolektivní aktéři, kteří společně projednávají nějaký veřejný problém, diskutují o něm, navrhují varianty na základě většinového hlasování vybírají variantu, která získá nejvíce hlasů • Vyjádří se více jak 50% voličů, pro zásadní rozhodnutí je vyžadováno pravidlo kvalifikované většiny (3/5 nebo 2/3 většina) – jedná např. o změnu ústavy • Relativní většina – vyhrává varianta s nejvyšším počtem hlasů – rychlé na rozhodování, ale vede k velmi silné opozici, mohou být přijata i pro většinu nesmyslná rozhodnutí – například se rozhoduje mezi 5 variantami a zvítězí varianta, pro kterou hlasovala více jak 1/5 lidí • „většina hlasů“ je relativní označení ⟶ výhody: • možné poměrně rychle dosáhnout výsledného řešení • eliminuje hatícího aktéra, který se může projevovat při použití postupu jednomyslného hlasování ⟶ nevýhody: • ani jedno z většinových pravidel nezaručuje, že bude vybrána nejvhodnější varianta • většina může zneužít svého dominantního postavení a rozhodnout ve svůj prospěch výsledky hlasování plně v moci hlasující většiny změna, kdy si všichni hlasující polepší, označujeme jako tzv. paretovskou změnu (z normativního hlediska můžeme takovou změnu označit jako spravedlivou) většina může rozhodnout pouze ve svůj prospěch – menšina utrpěla ztrátu => část zdrojů jí byla odejmuta a přesunuta ve prospěch většiny – takovou změnu nazýváme redistribucí (z normativního hlediska ji můžeme hodnotit jako „nespravedlivou“) • pravidla většinového hlasování se uplatňují zejména v politice • problém ovlivňování pořadí při použití většinových pravidel
Hlasovací pravidla ve veřejné volbě 3) většinová pravidla: použití většinových pravidel• používáme při kolektivním rozhodování • každé většinové pravidlo má své přednosti a svá omezení – ani jedno z nich není dokonalé! • všechna většinová pravidla způsobují nějakou hlasovací kolizi, resp. poruchu či problém – tuto skutečnost teoreticky zdůvodnil K. Arrow a formuloval ji ve větě známé jako Arrowův teorém: Neexistuje žádná hlasovací metoda na bázi většinového pravidla, která by 1) nezávisela na agendě (jednacím pořádku), 2) zaručovala efektivnost a 3) respektovala individuální preference • většinová hlasovací pravidla a problém hlasovací kolize • vybraná pravidla většinového rozhodování:
Hlasovací pravidla ve veřejné volbě 3) většinová pravidla: většinová pravidla respektující první preferenci:• 3a) prostá většina (absolutní) – zjevně demokratické pravidlo – vítězí varianta, která získává nadpoloviční většinu hlasů (více jako 50 %) • 3b) relativní většina – založeno na pluralitě názorů a za vítěze uznává toho, kdo získal poměrnou většinou hlasů, avšak nevýhodou je, že jsou zohledněny pouze první preference hlasujících => vítězí pouze relativní většina, přičemž ostatní hlasující se musí podřídit vůli relativní většiny • 3c) kvalifikovaná většina – při hlasování o závažných společenských změnách, např. schvalování ústavních zákonů – souhlasné procento musí být více jak 3/5, 2/3, …
Hlasovací pravidla ve veřejné volbě 3) většinová pravidla: většinová pravidla respektující všechny preference Condorcetovo pravidlo (kritérium)4) Condorcetovo pravidlo (kritérium) – vzájemně párově porovnává jednotlivé varianty • (francouzský filozof, matematik, politik, od r. 1769 člen Francouzské akademie věd) • vítěz: varianta, která v párovém porovnávání vždy vítězí, se stává vítěznou • výhody: zachycení uspořádání preferencí jednotlivých voličů • problém: volební zacyklení (tzv. Condorcetův paradox) – příklad na preference voličů: ⟶ dané varianty vzájemně párově porovnáváme – vyhraje ta varianta/návrh, která při přímé konfrontaci vítězí nad každou z variant – může ústit v problém, který se nazývá hlasovací paradox/volební zacyklení – důsledky: ⟶ nejsme schopni volbu rozhodnout – chování netranzitivního voliče, který má tzv. dvouvrcholovou preferenci ⟶ je možné manipulovat s hlasovacím pořadím a tím pokaždé určit jiného vítěze ⟶ řešení: aplikace jiných způsobů rozhodování • Arrowův (1972 NC) teorém nemožnosti • neexistuje hlasovací metoda na principu většinového pravidla, která by nezávisela: ⟶ na jednacím pořadí ⟶ zaručovala efektivnost ⟶ respektovala individuální preference
Hlasovací pravidla ve veřejné volbě 3) většinová pravidla: většinová pravidla respektující všechny preference Postupné hlasování (párové porovnávání)• 2 rozhodovací kola – nejprve postavím proti sobě 2 libovolné varianty a poté vítěznou variantu postavím proti třetí variantě (pozor – to, jakým způsobem začneme, může ovlivnit výsledek => hrozí riziko zmanipulování hlasování)
Hlasovací pravidla ve veřejné volbě 3) většinová pravidla: většinová pravidla respektující všechny preference Hlasování na základě přidělování bodů• každý volič má stejný počet bodů, vítězem je varianta s nejvyšším počtem bodů; respektuje všechny preference a i váhy
Hlasovací pravidla ve veřejné volbě 3) většinová pravidla: většinová pravidla respektující všechny preference Bordovo hlasovací pravidlo = Bordův počet = vážené pořadí•každý hlasující má k dispozici určitý počet bodů, které na základě svých preferencí přiděluje jednotlivým variantám – umožní vzít na zřetel nejen první preference hlasujících, ale ani toto pravidlo nevylučuje riziko strategického chování hlasujících a s tím spjatých „zákulisních dohod“
Hlasovací pravidla ve veřejné volbě 3) většinová pravidla: většinová pravidla respektující všechny preference Schvalující hlasování•Každý volič hlasuje pro ty varianty, které doporučuje k realizaci •Některým preferencím nemusím dát hlas
Politik altruista•politik, který přijímá rozhodnutí v zájmu většiny, rozhoduje se ve veřejném zájmu (ne osobním – maximalizace vlastního užitku) – takových moc nebude – jsou nepohodlní a v politice špatně končí – jejich hlasování se nedá dopředu předpokládat
Logrolling•sousedská výpomoc (jánabráchismus), tzv. politické smlouvání •podstatou je racionální politické smlouvání čili „obchodování“ s hlasy – jednající strany vstupují do vzájemné dohody a vytvářejí koalice tak, aby aktuálně, případně potenciálně v budoucnu maximalizovaly svůj užitek •„něco za něco“ – obchodování s hlasy při politickém rozhodování, politické smlouvání, dohoda o vyjednávání podpory při hlasování •př. v ČR volba prezidenta leden 2008 – lidovci podpořili Klause, aby prošel zákon o církevních restitucích – Kalousek potom odmítl, že došlo k obchodu s hlasy, i když to bylo naprosto zřejmé •používá se i na půdě EU: Rakousko souhlasí s přístupem Turecka, pokud se zahájí jednání se zemí, na které má zájem Rakousko
Volič medián•volič, pro nějž platí, že počet voličů preferující např. vyšší úroveň výdajů je roven počtu voličů, preferující nižší úroveň výdajů •volič medián rozděluje lichý počet voličů na dvě početně stejné skupiny – v pravidlu prosté většiny je to volič, který určuje vítěze – je nazýván pozičním diktátorem – nabídka na politickém trhu je udělána tak, aby zachytily voliče mediána – podle průzkumů veřejného mínění •vysvětluje, proč se programy politických stran přibližují – pokud některá strana vyhraje volby, ta druhá příště použije v něčem podobný program •mediánový volič má na politickém trhu v případě normálního rozdělení prvních preferencí – za předpokladu, že nové politické strany nemohou ihned vstoupit na politický trh – dominantní roli •indikátorem poptávky po poskytovaných statcích, a s tím souvisejících veřejných výdajích, je mediánový volič
Vězňovo dilema•zkoumá se kdy a za jakých podmínek aktéři kooperují nebo kdy se navzájem podrazí •hledá se „nejlepší“ postup bez ohledu na morálku – podraz – ten, kdo jedná sobecky, se chová racionálně •pokud budou spolupracovat: nejefektivnější řešení, pokud se můžeme spolehnout na chování druhého subjektu – pokud se na druhého nemůžeme spolehnout, pak předpokládáme, že nás podrazí a uděláme to taky •pozn. ve skutečnosti lidé ne vždy zvolí podraz – pokud je více kol, tak většinu těchto kol budou lidé kooperovat, protože se budou bát odplaty – když si to už nebudou moci vrátit, rozhodne se každý podle toho, co je pro něj osobně nejlepší